Děkuji všem za návštěvu mých alb. Omlouvám se, ale v poslední době nestíhám reagovat na komentíky u alb, ale moc si vážím vašich návštěv i hodnocení. :) Mějte se všichni krásně, pohodově... :)
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Karnak je dosud největší odkrytý chrámový komplex v Egyptě, hlavní kultovní středisko boha Amona. Kromě Velkého Amonova chrámu, jež má celkem deset pylonů, k němu ještě patří severní okrsek boha Moncua a okrsek chrámu bohuně Mut, jižně od velkého chrámu. Karmak se budoval asi 1600 let.

Karnak leží asi dva a půl kilometru od centra dnešního Luxoru. Pravděpodobně jde o největší a nejrozsáhlejší chrámový komplex, jaký byl kdy vybudován. Stavěl se po etapách zmíněných a dost neuvěřitelných 1600 let a podílely se na něm generace faraonů. Výsledná stavba je kolekcí svatyň a chrámů, pylonů a obelisků. Byly zasvěceny různým bohům.

Výstavba chrámů začala kolem roku 2000 před naším letopočtem a dokončena až za vlády prvních Ptolemaiovců. Nejhorlivěji se stavělo za vlády Amenhotepa I. a III., Tuthmose III., královny Hatšepsut a Ramese II. V období Nové říše byl Karnak považován za centrum Egypta. Město však nebylo určeno pro obyčejné obyvatele. Směli sem vstoupit jen kněží a faraonové se svou družinou.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 15.10.2014
  • 1 907 zobrazení
  • 10
  • 1010
12 komentářů
  • léto 2017
  • 860 zobrazení
  • 6
  • 1212
Dvojitý chrám v Kom Ombo byl postaven za vlády Ptolemaiovců (332 př. n. l. – 30 n. l.). Přestože se předpokládá, že již v dobách Staré říše zde stála kamenná svatyně, tak se stavbou chrámu, který známe dnes, začal král Ptolemaios VI. ve druhém století před naším letopočtem. Chrám Kom Ombo, ležící 150 km jižně od Luxoru, se od ostatních chrámových komplexů lišil tím, že bohové zde byli uctíváni odděleně. Chrám byl rozdělený na dvě osově souměrné části, z nichž každá měla svůj vlastní vchod, nádvoří a svatyni. Pravá východní část patřila bohu Sobekovi, kdežto levá západní Horovi. Každá svatyně měla svoji předsíň, kde byly uloženy zlaté loďky, ve kterých byly při slavnostech a procesích převáženy symbolické sochy bohů Hora a Sobeka. Chrám byl ve své ose rozdělen dvojitou zdí, uvnitř které byla tajná komora, jež byla údajně naplněná vodou. Na levé straně chrámu se nacházela hluboká nádrž se schody vedoucími až pod úroveň hladiny Nilu, kde kněží prováděli každodenní ranní očistu. V komplexu se rovněž nacházela další nádrž, která sloužila jako nilometr, a její schody sloužily k měření výšky hladiny řeky, díky čemuž mohli kněží předvídat velikost nadcházejících záplav.

Na nádvoří pravé části chrámu stojí malá budova s kaplí. Nedokončená, ale zachovalá budova byla postavena císařem Domitianem na počest bohyně Hathor. V kapli byly nalezeny mumifikované ostatky krokodýlů, kteří žili v labyrintech pod chrámem a byli součástí Sobekova kultu.

Velká část chrámu byla postupem času zničena. Největší podíl na tom měla zemětřesení, nilské záplavy a v neposlední řadě i člověk. Někteří stavitelé v pozdější době využívali kameny z chrámu pro své vlastní stavby. Nedotčená nezůstala ani chrámová výzdoba, kterou poničili Koptové, kteří chrám využívali jako svůj kostel. Všechny budovy v jižní části náhorní plošiny byly zbaveny sutin a obnoveny Jacquesem de Morganem v roce 1893.
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 13.10.2014
  • 773 zobrazení
  • 8
  • 2323
Abú Simbel je archeologická lokalita na území historické Núbie, dnes v jižním Egyptě, na západním břehu Násirova jezera, asi 290 km jižně od Asuánu. Nacházejí se zde dva starověké egyptské chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. století př. n. l. v době vlády třetího panovníka 19. dynastie Ramesse II. Ve své době byly určeny nejen k provozování kultu významných egyptských bohů, ale i samotného krále a jeho oblíbené manželky královny Nefertari.
Na své nynější místo byly přeneseny v letech 1963–1968 v rámci mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie před zatopením budovanou Asuánskou přehradou. V roce 1979 byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást Núbijských monumentů mezi Abú Simbelem a Fílai nacházejících se poblíž Asuánu. Jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Egyptě.
více  Zavřít popis alba 
60 komentářů
  • 12.10.2014
  • 667 zobrazení
  • 8
  • 6060
více  Zavřít popis alba 
103 komentářů
Závěrečné dny v Hurghadě :) pohoda, relax, vstřebávání egyptských zážitků a čerpání sil na návrat do ČR.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • říjen 2014
  • 619 zobrazení
  • 3
  • 2626
Sakkára je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Sakkára.
Nachází se na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 30 km jižně od Káhiry na ploše cca 7 x 1,5 km. Sloužila jako nekropole významného staroegyptského města Mennoferu nepřetržitě od počátku egyptské historie až do konce starověku. Název lokality je odvozován od jména staroegyptského boha Sokara, tato etymologie však prozatím není prokázána. Na severu zdejší pyramidová pole sousedí s lokalitou Abúsír, na vzdálenějším jihu s lokalitou Dahšúr.
V Sakkáře jsou v současné době známy pyramidové komplexy několika králů a královen 3., 5. a 6. dynastie, mezi nimi zejména Džosera, Tetiho, Pepiho I. a II., a také pyramidy panovníků 8. dynastie Ibiho a 13. dynastie Chendžera. Lze předpokládat, že v méně prozkoumané jižní části lokality budou nalezeny další hrobky z doby pozdní Střední říše. Na stěnách pohřební komory posledního panovníka 5. dynastie Venise jsou poprvé doloženy Texty pyramid; jejich poslední výskyt je prozatím zaznamenám v pyramidě Ibiho.
Vedle královských pohřbů v pyramidách se v Sakkáře ovšem nacházejí také královské mastaby. Mimo mastabu panovníka Šepseskafa ze závěru 4. dynastie jde o hroby připisované panovníkům 1. dynastie, podle některých badatelů ovšem nepravé, přičemž skutečné hrobky byly vybudovány v Abydu (otázka dvou hrobek rozdílných architektonických typů přisuzovaných stejným panovníkům není doposud uspokojivě vysvětlena), a jen těžko identifikovatelné nečetné hrobky 2. dynastie, na nichž stopy plenění a pálení poukazují na možnost úmyslné devastace některých z nich.
Z pozůstatků dalších staveb se v Sakkáře nacházejí hroby významných soukromých osob z celého období starověkých dějin (mastaba Cejova, Ptahhotepova, Mererukova a Kagemniho z doby 5. dynastie, hrobka Haremhebova z doby, kdy byl ještě soukromou osobou), pohřebiště posvátných býků Serapeum a řada jiných.
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 17.10.2014
  • 577 zobrazení
  • 9
  • 3535
Gízská nekropole je archeologická lokalita nacházející se nedaleko egyptského hlavního města Káhiry. Pohřebiště leží přibližně 9 km od historického centra Gízy a 25 km jihozápadně od Káhiry. Tomuto komplexu staroegyptských monumentů dominují tři pyramidové komplexy a Velká sfinga. Dále se zde nachází vesnice dělníků a množství dalších hrobek. Pyramidy v Gíze jsou řazeny mezi Sedm divů světa a jsou zároveň jedinými stavbami z tohoto seznamu, které se dochovaly až do současnosti. V roce 1979 bylo na seznam světového dědictví UNESCO zařazeno staroegyptské hlavní město Mennofer společně s jeho přilehlými nekropolemi, včetně té v Gíze.
více  Zavřít popis alba 
51 komentářů
  • 17.10.2014
  • 447 zobrazení
  • 7
  • 5151
Chrám Philae představuje jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta a naleznete jej poblíž města Asuán v jižním Egyptě ("Horní Egypt"). Název chrámu pochází od názvu ostrova, na němž původně ležel a odkud byl při stavbě nové asuánské přehrady přemístěn na nové místo. Tímto místem se stal Ostrov Agilkia, na který je možné se dnes dopravit malým motorovým člunem. Chrámový komplex byl zasvěcen bohyni Eset (Isis) a pochází z období vlády Ptolemaiovců (332 př. n. l. – 30 n. l.). Chrám byl významným poutním místem i náboženským centrem a po nástupu křesťanství se stal posledním místem, kde byl až do 6. století n. l. udržován tradiční kult. V roce 1979 byl chrám zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Je jednou z nejnavštěvovanějších egyptských památek.
více  Zavřít popis alba 
81 komentářů
  • 11.10.2014
  • 361 zobrazení
  • 11
  • 8181
Toto album vzniklo, když jsem tak trošku zabloudila mezi Úsovem, Medlovem a Hlivicemi, protože jsem se snažila vyhnout "civilizaci a asfaltce". Musím říct, že i když ztracená, cítíla jsem se skvěle a žádný foťák nezachytí tu super atmosféru, klid a pohodu. Snad si album taky užijete... :)
více  Zavřít popis alba 
259 komentářů
475 komentářů
259 komentářů
262 komentářů
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • říjen 2014
  • 221 zobrazení
  • 9
  • 3030
více  Zavřít popis alba 
139 komentářů
více  Zavřít popis alba 
246 komentářů
...místo, které miluju už od dětství, stojí za to si vychutnat... :)
více  Zavřít popis alba 
303 komentářů
Opět trošku obsáhlejší album.V Brně jsem totiž několik let pracovala a byly do jedny z nejhezčích let, takže se sem moc ráda vracím.... :)
více  Zavřít popis alba 
392 komentářů
376 komentářů
5 komentářů
  • 24.6.2012
  • 189 zobrazení
  • 0
  • 55
Údolí v zátoce u místa Dér el-Bahrí (nebo také Deir el-Bahari, v překladu "Severní klášter"), označovali staří Egypťané jako "Džeseru" – svaté místo, o kterém si mysleli, že je prahem mezi pozemským a posmrtným životem. Na tomto antickém pohřebišti, severně od místa Théby, nalezli archeologové množství různých skalních hrobek a impozantní zádušní chrámy faraónů Mentuhotepa a Thutmosise III. a královny Hatšepsut.
Chrám byl postaven za vlády 18. dynastie, kolem roku 1470 př.n.l. a je nejlépe zachovaným chrámem v Dér el-Bahrí. Z architektonického hlediska se jedná o jednu z nejzajímavějších a nejpřitažlivějších sakrálních staveb v celém Egyptě.

Hatšepsut byla velice výjimečná žena. Její jméno se dá přeložit jako "První dáma všech dam". Byla dcerou Thutmose I. a jeho ženy Ahmose. Podle tradic se provdala za svého nevlastního bratra Thutmose II. a stala se po smrti jeho otce ženou krále. Její obliba v následujících letech strmě stoupala. V době, kdy její manžel Thutmos II. zemřel, se měl novým králem stát Thutmos III. Ten byl ale pro převzetí vlády příliš mladý, Hatšepsut se proto vlády ujala za něj. Mezi druhým a sedmým rokem vlády Thutmose III. se nechala prohlásit za plnohodnotnou vládkyni Egypta a stala se tak vedle svého nevlastního syna druhým vladařem.

S plánováním stavby nejpozoruhodnějšího chrámu Egypta začala brzy. Se stavbou se začalo v sedmém roce jejího panování a byla dokončena po asi 15 letech. Chrám má terasovitý ráz a byl celý postaven z vápence, který pod egyptským sluncem světle září a nenechá tak vyblednout vzpomínky na pozoruhodnou vládkyni.Chrám byl ozdoben kolosálními sochami, které zobrazovaly Hatšepsut jako žijící Osiris (to byl egyptský bůh podsvětí). Chrám nechala zasvětit bohům Amunovi, Anubisovi a bohyni Hathor. Chrám nazvala "Džeser-Džeseru" (nejposvátnější z posvátných). Budova je orientována na východ, aby mohly sluneční paprsky brzy ráno proniknout až ke svatostánku. Tento chrám je spojen s hlavní osou velkého chrámu Amun-Re v Karnaku.
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 14.10.2014
  • 189 zobrazení
  • 6
  • 2929
163 komentářů

Nebyla nalezena žádná alba.

Děkuji všem za návštěvu mých alb. Omlouvám se, ale v poslední době nestíhám reagovat na komentíky u alb, ale moc si vážím vašich návštěv i hodnocení. :) Mějte se všichni krásně, pohodově... :)

Adresa na Rajčeti

www.paji11.rajce.idnes.cz

Aktivní od

25. srpna 2012

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama